Jak chránit města před přívalovými vodami | Wavin Academy

Slyšeli jste už pojem Urban Stormwatter Management? Označují se jím systémy pro hospodaření s dešťovou vodou ve městech a obcích. Díky probíhajícím klimatickým změnám nabývají na významu – jejich hlavní rolí je totiž řízení rizik souvisejících s událostmi, jako jsou povodně či místní záplavy.

V poslední době roste množství zaznamenaných přívalových dešťů, společnost čelí klimatickým změnám a do hry vstupují další vlivy, jako je vývoj urbanizace – dnes žije ve městech celosvětově asi 54 % populace, v roce 2050 to budou už 2/3. Evropa přitom patří k silně urbanizovaným oblastem, což znamená velkou spoustu zastavěných ploch a nemožnost přirozeného zasakovaní srážkových vod do půdy.
Záplavy a související události ohrožují lidské životy, domácnosti, podnikatelské subjekty i celou infrastrukturu lidských sídel. Podle Evropské agentury pro životní prostředí hrozí, že ztráty způsobené povodněmi vzrostou do roku 2050 až 5krát a do roku 2080 až 17krát. Bez přijetí odpovídajících preventivních opatření budou související problémy eskalovat a působit stále větší škody. Příslušné problémy lze řešit na řadě úrovní, od vládních politik po individuální chování, zde se soustředíme na rovinu města/obce.

Voda není jen nepřítel
Jaké jsou hlavní zásady pro moderní management přívalové či obecněji jakékoliv dešťové vody? V první řadě dešťová voda nemusí být považována za nepřítele, kterého je třeba se co nejrychleji zbavit a odvést ji pryč. Existují první pozitivní zkušenosti s městy fungujícími jako „houba“, které srážky akumulují v podzemních nádržích a následně využívají pro svou vlastní potřebu. Akumulovaná voda může sloužit například k zavlažování zeleně, čištění města nebo po úpravě dokonce pro další použití v rozvodných sítích.
Nakonec voda brzy může chybět – v současnosti se přívalové deště často střídají s obdobími delšího sucha.

Zelené střechy – estetické i ekologické
Absorbovat srážky a zmírnit tak záplavy dokáží střechy pokryté vegetací a terasovité zahrady. Vegetace zde mj. funguje i jako filtr, který vodu filtruje (kyselé deště, dusičnany…), takže se snižuje zátěž dalších čisticích systémů. Průtok vody se tímto způsobem také rozkládá v čase, čímž se předchází situacím, kdy dochází k přetížení kanalizační sítě včetně čistíren odpadních vod.
Neprostupné povrchy typu betonu by měly být nahrazovány vegetací obecně, nejen na plochých střechách. Pokud zelená střecha z jakýchkoliv důvodů zřídit nelze, je vhodné promyslet, jak dešťovou vodu alespoň částečně vypouštět na okolní zelené plochy.

Inteligentní urbanizace
Škody způsobené povodněmi se zvyšují i z důvodu postupující urbanizace v nivách řek, která vede k zastavění jejich nižších částí. Pokud se tyto zvlášť rizikové oblasti ponechají prázdné, nedojde na nich ke škodám při povodních, přičemž území podél řek mohou navíc absorbovat vodu a hrát tak aktivní roli v ochraně dále položené zástavby. Zástavba by se tedy měla plánovat s ohledem na všechna možná rizika, která dnešní doba přináší.

Zvýšená péče o kanalizační systém
Pro management vody je výhodné oddělit systémy dešťové vody a „klasické kanalizace“. Při záplavě pak nehrozí přetečení odpadních vod a také se zbytečně nezatěžují čistící systémy – odvod dešťové vody do řek se řídí jinými pravidly. Kanalizačním systémům je pak třeba věnovat pravidelnou péči a údržbu a předcházet tak poruchám.

Krizové scénáře a systémy varování
Přes veškerá přijatá opatření je v případě záplav třeba počítat i s nejhoršími scénáři a mít připraven proaktivní plán pro zmírnění škod. V rámci konceptů chytrých měst a chytrých domů by mělo být pamatováno i na tyto ochranné technologie; jde např. o nahrazení málo odolných materiálů typu MDF desek a sádrokartonu, instalaci voděodolného těsnění oken a dveří nebo úpravu elektrických rozvodů (zásuvky výše na zdi apod.). Města by také měla investovat do systémů předběžného a včasného varování. Moderní meteorologické systémy umožňují poměrně přesnou předpověď událostí, což by mělo minimalizovat falešné poplachy. Prognóza by měla umožnit přijmout opatření minimalizující škody, včetně včasné řízené evakuace osob a majetku.

Začít se dá instalací akumulačních boxů
Základem řešení pro Urban Stormwatter Management jsou zejména zmíněné akumulační nádrže. Vybudovat je lze např. s pomocí systémů Q-Bic, Q-BB, Azura a Q-Bic Plus, což jsou propylenové akumulační boxy (z panenského polypropylenu) pro zasakování a retenci dešťové vody. Jedná se o modulární systémy, které lze snadno nasadit a přizpůsobit konkrétnímu plánovanému využití, hodí se i pro využití v hustě osídlených oblastech s intenzivní povrchovou dopravou.
Článek byl publikován na: http://www.stavebniserver.com/clanky/detail/jak_chranit_mesta_pred_privalovymi_vodami-395056822/

Hospodaření s dešťovou vodou

Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close