Jsou firmy, kde je potřeba učit lidi spolupracovat. V naší firmě to třeba není - Wavin Academy

Jsou firmy, kde je potřeba učit lidi spolupracovat. V naší firmě to třeba není

Rozhovor s Pavlem Mališkou, technickým poradcem společnosti Wavin Czechia

V návaznosti na výročí založení společnosti Ekoplastik jsme oslovili jednoho z našich matadorů, který si prošel různými fázemi rozvoje naší společnosti a položili mu několik otázek, týkajích se jeho působnosti ve Wavin Czechia (dříve Ekoplastik).

 

„Jsou firmy, kde je potřeba učit lidi spolupracovat. V naší firmě to třeba není. To je obrovská deviza téhle firmy.“

Pavel Mališka

 

Jak jsi se o firmě Ekoplastik v 90. letech dozvěděl? Co tě ponouklo začít pro Ekoplastik pracovat?

O firmě Ekoplastik jsem se dozvěděl již v roce 1992, kdy jsem pracoval ve svářečské škole na plasty, jako instruktor na svařování plastů. Již v té době fungovala spolupráce mezi svářečskou školou a firmou Ekoplastik. Po čtyřleté spolupráci jsem dostal i nabídku pracovat v Ekoplastiku a tu jsem přijal.

Vzpomínáš si na své začátky v Ekoplastik? Kdy to bylo a na jaké pozici jsi začínal?

Do firmy Ekoplastik jsem nastoupil v dubnu 1996. Jelikož jsem předtím pracoval jako instruktor a technolog na svařování plastů, měl jsem už v té době velký přehled o plastových materiálech, technologiích a různých systémech. Proto jsem byl přijat na pozici technického poradce.

Jak probíhal tehdejší pracovní den na rozdíl od toho dnešního?

Už v té době byla firma Ekoplastik na českém trhu největší výrobcem plastového systému pro vodu a vytápění. Přesto neměla tolik zaměstnanců jako dnes. Měla spíš charakter rodinné firmy. Majitel nás vždy po ránu obešel a se všemi se pozdravil. Všichni jsme se navzájem znali a ve firmě panovala pohodová atmosféra. Skvělý pracovní kolektiv byla již v té době velká deviza.

V čem vidíš zásadní změny v dnešní době oproti práci pro Ekoplastik v devadesátých letech?

Zaprvé se firma neuvěřitelně rozrostla. Za druhé, nástupem nadnárodního koncernu Wavin se rozšířilo i portfolio s výrazně větší nabídkou a zaměřením. To přineslo i potřebu více zaměstnanců a jinou strukturu. To už se z rodinné firmy stala firma se silným zahraničním zázemím.

Jaká jsou dle tvého pohledu největší pozitiva v práci pro společnost?

Osobně cítím, že díky velkému úhlu záběru a díky širokému sortimentu výrobků které firma má, se člověk neustále rozvíjí a získává nové zkušenosti ve svém oboru. To mě stále rozvíjí a posouvá dopředu.

Jak bys popsal pracovní atmosféru a lidi, se kterými pracuješ?

Myslím, že jednou s velkých devizí naší firmy je pracovní kolektiv. Lidé jsou zde přátelští, dokáží si vzájemně vyjít vstříc, což vytváří příjemnou pracovní atmosféru. Takovéto chování lidí ve firmě je spíš vzácností než samozřejmostí.

Ve kterých oblastech vidíš největší posun od tvého nástupu do Ekoplastik?

Když jsem v roce 1996 nastoupil do firmy, tak již v této době měla firma Ekoplastik dobré jméno i v zahraničí, hlavně na východních trzích. Byly to převážně země bývalého Sovětského svazu, což vyžadovalo komunikaci v ruském jazyce. Sice jsem se léta učil ruštinu na škole, ale neměl jsem možnost ji používat a tak jsem toho hodně zapomněl. Díky neustálým výjezdům do těchto zemí a neustálou komunikací, se mi podařilo poměrně v krátké době opět zdokonalit v ruském jazyce a to hlavně i v technickém jazyce. Dnes již běžně dělám prezentace našich výrobků v ruštině. V tom cítím velký posun.

Který citát nebo přísloví by nejlépe vystihnulo tvé působení ve společnosti?

Mám oblíbený citát od pana Wericha a snažím se tak i jednat. Ten citát zní takto: Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.

 

Pavle, děkujeme za rozhovor.

Tým Wavin Czechia